V o d k a Z [ Věstník ODborářských Klepů A Zpráv ] Speciál k 70. výročí založení SOF / 2015

sof_01

pro členy a příznivce odborů v ČR i jinde

aneb o čem se jinde nedočtete

»žijeme v naději a pracujeme tvrdě« (heslo skotských socialistů) http://oscms2.blogspot.cz/

K 70. výročí založení Světové odborové federace: poznejte některé z těch, kteří ji vedou

G. Mavrikos     Adilson Araújo        H. Mahadevan

 

G. Mavrikos, gen. taj. SOF    Adilson Araújo, předseda CTB       H. Mahadevan, AITUC

Řecko                                            Brazílie                                                     Indie 

3. října slaví Světová odborová federace (SOF) 70. výročí založení. Uspořádáním největší akce k tomuto výročí byla pověřena brazilská odborová centrála CTB. Připravila k tomu zpravodaj, který kromě popisu a programu akce přinesl rozhovor se dvěma významnými odborovými předáky, předsedou CTB Adilsonem Araújo a generálním tajemníkem SOF Georgem Mavrikosem.

CTB: Jak si CTB považuje, že byla vybrána, aby hostila akci k 70. výročí založení SOF?

Adilson Araújo (dále AA): Dosažení 70. výročí SOF je milníkem v boji SOF s podporou CTB, ukazuje velkou hodnotu naší odborové centrály v nutnosti posilovat jednotu a solidaritu mezi národy.

CTB: Jak důležitá je pro CTB Světová odborová federace v situaci, v níž je v současnosti dělnická třída?

AA: CTB letos dosáhla 8 let své existence, a její vytrvalá práce ukazuje, že je nejrychleji rostoucí odborovou centrálou v zemi. To přičítám snaze budovat skutečné odborářství, přizpůsobené a bojovné. Máme velký zájem na posilování vztahů s SOF, jež představuje kostru internacionalistického odborářství, jež se postavilo proti kapitalistickému systému.

CTB: Jak shrnete brazilskou politickou situaci?

AA: Žijeme v době v naší oblasti znepokojivé. Ochránci imperialismu, spolu s pravicovým opozičním společenstvím v Brazílii, usiluje o převrat vůči legitimnímu mandátu prezidentky Dilmy Rousseffové. Použili stejnou strategii, jaká byla přijata ve Venezuele, Argentině a Ekvádoru.

V Brazílii, zatímco bojujeme proti této ofenzívě, bojujeme i za upevnění účinných strukturálních reforem a zachování společenských a pracovních práv, proti ofenzívě národního parlamentu, nejreakčnějšímu za celá desetiletí, jenž zavádí zpátečnický program proti dělnické třídě.

Jedním z nejvážnějších je nedávný pokus legalizovat všeobecný outsourcing (zajišťování činnosti nikoli vlastními silami). Proto jsme v situaci vzdoru, spojujeme tuto cestu s úsilím o nový strategický rozvojový projekt, jenž si váží práce.

CTB ke G. Mavrikosovi: Za těchto 70 let činnosti Světové odborové federace, jak hodnotíte úlohu této organizace v boji dělnické třídy na celosvětové úrovni?

George Mavrikos (dále GM): SOF vždy stála na straně dělnické třídy a podporovala boje proti kolonialismu, apartheidu, diktaturám a imperialismu. Společně s dělnickým hnutím bojujeme za pracovní a společenská práva, jež dnes existují, jako svobodu sdružování, sociální zabezpečení, kolektivní vyjednávání a právo na stávku.

Tím, že čelíme negativnímu dopadu reformismu, jenž mezinárodně oslabil dělnické hnutí, čelíme pěstování byrokratického elitářství, kariérismu a korupce odborářských vedení, která opustila pracující. SOF je na vzestupu a nadále celosvětově podporuje a posiluje odborové hnutí.

CTB: Jak analyzujete současnou mezinárodní politickou situaci?

GM: Politická situace na všech kontinentech a ve všech oblastech je různorodá, ale jsou viditelné podobnosti. I když vyrábějí miliony lidí, zisky má jen několik. Je tu kapitalistická krize z nadprodukce a z nadměrné akumulace kapitálu, ale obyčejní lidé nemohou uspokojovat své potřeby. Ačkoli tu kvůli kapitalistům jsou velké potřeby, je masivní nezaměstnanost. Navzdory technickému a vědeckému pokroku má většina obyvatelstva omezený přístup k bezplatné a veřejné zdravotní péči, vzdělání, sociálním službám. Zároveň miliony trpí v imperialistickém soutěžení, válkách a konfliktech organizovaných USA, NATO a jejich spojenci.

CTB: Podle vašeho názoru, jaký je dnes pro dělnictvo největší problém?

GM: Nárůst zdanění a cen základních produktů, privatizace strategických sektorů ekonomiky ovlivňují kvalitu služeb a přístup k nim, sílení válek a konfliktů daných soutěžením imperialistických sil zaviňující ničení a nucenou imigraci společně s nezaměstnaností a chudobou, to jsou akutní dělnické problémy, jimž je mezinárodní dělnická třída vystavena.

* * * * * * *

Rozhovor s H. Mahadevanem, šéfem Asijského střediska Světové odborové federace a indické odborové centrály AITUC (All India Trade Union Congress)

Je AITUC spojený s nějakou politickou stranou?

H.M: Ne, AITUC není spojený s žádnou politickou stranou v Indii. Jsme levicový odborový svaz, spojený jen se Světovou odborovou federací (World Federation of Trade Unions; u nás známá pod zkratkou SOF; pozn. překl.). AITUC je první celonárodní odborový svaz v Indii. Byli jsme založeni v r. 1920, a od r. 1947 AITUC zůstává jedinou celonárodní odborovou federací. Po roce 1947 několik odborových předáků různého politického zabarvení opustilo AITUC; založili si vlastní organizace na místní nebo státní úrovni. Byli mezi nimi socialisté, komunisté a členové Národního Kongresu. Mnoho členů různého politického přesvědčení v AITUC naopak zůstalo.

Podporuje AITUC některé ze svých členů, kteří kandidují ve volbách?

H.M: AITUC nestaví kandidáty do voleb. Někteří předáci AITUC jsou jako jednotlivci zapojeni v určitých stranách, jak jsem již zmínil, ale to se uvnitř AITUC nedotýká rozhodování AITUC coby masové dělnické organizace.

Bylo hodně příležitostí, kdy AITUC bojovala proti vládě při určitých problémech, kdy naši jednotliví členové zasedali v Parlamentu. AITUC by vedla protesty a stávky, kdyby se Parlament věnoval naší věci.

Jak bylo zveřejněno v našem prohlášení „Volby do Indického Parlamentu: úloha indické dělnické třídy“, AITUC vysvětluje, jaké jsou priority dělníků, jež ukazují linie, jak hlasovat – to ale neukazuje na konkrétní politické strany, jež by naši členové měli volit.

To ale neznamená, že AITUC a její členové jsou apolitičtí. Pracuje jako odborový svaz pro své členy, ale trvá na tom, že stranická politika nesmí hrát destruktivní úlohu v jednotě dělníků. Hájí politické a ekonomické zájmy třídy jako celku.

Proč se AITUC vyhýbá zapojení do stranické politiky?

H.M: Jsme zaměřeni na třídní boj, ne na třídní spolupráci. Jsme pro celonárodní rozvoj dělníků; jsme proti imperialismu, za mír a mezinárodní solidaritu. Tudíž náš postoj je, že musíme být nezávislí na vládě, na firmách, na politických stranách. V Indii jsou některé skupiny pro hinduisty nebo muslimy. Možná že to podporují i někteří naši členové nebo svazy. Ale co se týče AITUC, zachováváme si vlastní platformu a politici mohou usilovat o podporu našich jednotlivých členů tím, že ukáží, že naši platformu přijímají a budou ji prosazovat.

Neděláme ústupky v problémech založených na právech, takových jako minimální mzda; ve svobodných odborářských právech, včetně práva na stávku, již vidíme jako součást kolektivního vyjednávání (čili když se kolektivní vyjednávání hroutí, měli bychom být schopni své právo na stávku uplatnit); na sociální zabezpečení; na veřejný distribuční systém; na systém zaručující zaměstnanost, jenž bude zahrnovat všechny, nejen ty, kteří jsou pod hranicí chudoby; na stejné mzdy za stejnou práci (protože indičtí dělníci jsou obrovsky postiženi nárůstem smluvních i jinak neoficiálně zaměstnávaných dělníků, kteří mohou dělat stejnou práci jako pravidelní, oficiální dělníci, jenže za nesmírně odlišných podmínek); na bezpečnost a zdraví v zaměstnání; proti privatizaci veřejných komodit jako je plyn a voda; a proti ustupování od zásad jako jsou tyto.

Bojovali jsme (a bojujeme) proti britskému imperialismu. Stojíme za určitými ekonomickými, společenskými a politickými problémy – za dělníky – ne za stranickou politikou. Už dlouho bojujeme za politickou složku pro pracovní sílu. Toho jsme ale dosud nedosáhli.

Zmínil jste se, že indičtí dělníci postrádají práva oficiálních dělníků. Mohou být členy AITUC?

H.M: Víc než třetina členů AITUC jsou neoficiální dělníci, nebo, jak je označujeme my, neorganizovaní. Jsou mezi nimi například zemědělští a lesničtí dělníci. Bojujeme za všeobsažný zákon, jenž dá práva neorganizovaným dělníkům.

AITUC vedla jen za poslední roky tucet generálních stávek. Jsme stále ve spojení s dělnictvem. Hlavní důvod, proč zůstat nezávislí na politických stranách, je, aby zůstala zachována jednota dělnické třídy. Svazy těsně spjaté s vládnoucí třídou se raději snaží o arbitráže než o stávky; také mohou apelovat na náboženská sdružení, což přináší spíše rozkoly než sjednocování všech dělníků. My místo toho chceme dát stranám vědět, co požadují dělníci, kteří jsou našimi členy, a chceme, aby přijali naše požadavky, chtějí-li naše hlasy. Cílem AITUC je zachovat jednotu dělnické třídy, ale tak, aby to vyhovovalo dělníkům.

Zdroj: www.wftucentral.org překlad OSČMS (člen SOF)

* * * * * * *

EU institucionalizovala neoliberalismus

Rozhovor Haló novin s šéfem Evropského oblastního střediska Světové odborové federace Pierisem Pierim

Kdy a proč v rámci Světové odborové federace vzniklo Evropské oblastní středisko?

Naše evropské oblastní středisko je částí struktury Světové odborové federace. O jeho založení bylo rozhodnuto v roce 2000, ostatně stejně jako o založení oblastních středisek na dalších kontinentech. Důvodem bylo mimo jiné zlepšení organizace naší odborové centrály. Ukazuje se, že to byl dobrý nápad. Naším úkolem je především koordinovat činnost odborových svazů, vyjadřovat podporu a solidaritu jednotlivým odborovým organizacím a vypracovávat společné postoje k palčivým problémům současného světa.

V uplynulých dnech Sekretariát Evropského oblastního střediska jednal v Praze. Kdo v něm vlastně působí?

Kromě domácí hostitelské organizace – Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska – jsou v sekretariátu zastoupeny také odborové organizace z Kypru, Itálie, Řecka, Srbska, Španělska, Rakouska a Portugalska.

Pieris Pieri

Pieris Pieri,

PEO, šéf EUROF

Co aktuálně řešíte?

Především se zabýváme analýzou problémů migrace a neoliberalismu. Na programu jsou také cíle a vize pro příští rok. A prodiskutovali jsme i otázku sedmdesátého výročí založení Světové odborové federace (SOF). SOF byla založena 3. října 1945. Již sedmdesát let tato třídně orientovaná odborová organizace bojuje za (a brání) práva pracujícího lidu. Chci také zdůraznit její úlohu při obraně míru, což je dnes pro lidi velmi důležité téma!

Jaký postoj tedy zaujímá SOF k současné uprchlické krizi?

Samozřejmě nás tato otázka velice zajímá. Imigraci, masové příchody uprchlíků do Evropy, vidíme jako přímý následek politiky Spojených států a Evropské unie, ale i kapitalismu vůbec. Evropskou unii navíc razantně kritizujeme za konkrétní politiku vůči uprchlíkům. Místo aby byla s nimi solidární, staví na hranicích Evropy ploty a zátarasy.

Jak v souvislosti s uprchlickou krizí vnímáte postoje Německa?

Chtěl bych podotknout, že existuje viditelný rozdíl v přístupu Němců k přijetí uprchlíků od postojů ostatních zemí Evropské unie. Samotný oficiální postoj Německa, a tedy i postoj německé kancléřky Angely Merkelové, považuji ale osobně za jistý druh pokrytectví. Protože právě politika, kterou reprezentuje, vytvořila onu obrovskou krizi, která nyní v Evropě, na Středním východě, ale i v Africe panuje. Právě tato politika donutila statisíce lidí opustit své domovy a zamířit do Evropy. Naším úkolem je ukázat a vysvětlit pracujícím lidem toto pokrytectví, které může v konečném důsledku zapříčinit i konec Evropské unie v té formě, v jaké je nyní vytvořena.

Určitě zajímavým tématem pro odboráře je i Transatlantické obchodní a investiční partnerství, které je veřejnosti známé pod zkratkou TTIP…

I to je jako jeden z hlavních problémů v našem zorném poli. Rozhodně to není úplně běžná smlouva mezi dvěma stranami o snížení celních tarifů. Je to totiž smlouva, která zvýší daně obyčejných lidí a bude porušovat jejich práva. Je to smlouva, která určitým způsobem zasáhne a sníží například bezpečnost potravin i ochranu životního prostředí. Obecně se dá říci, že tato smlouva je schopná vytvořit, obrazně řečeno, jakýsi ekonomický Severoatlantický pakt, NATO. Nejenom dělnická třída, ale myslím si, že i celá společnost musí bojovat za její odmítnutí.

Jak vnímáte Evropskou unii jako celek?

Evropská unie institucionalizovala politiku neoliberalismu. Takže pracující lidé, dělníci, musí v tomto ohledu ve svém zájmu bojovat za jinou, to znamená lepší a především sociální Evropu.

Máte pro nás nějaký vzkaz na závěr?

Praha byla dlouhou dobu hlavním sídlem Světové odborové federace. Nejenom z tohoto důvodu chci vyjádřit jménem naší centrály českým pracujícím podporu a solidaritu.

Ptal se Radovan RYBÁK

* * * * * * *

VodkaZ k 70. výročí založení SOF (roč. 4), © Vladimír Sedláček vladse21@gmail.com

Vyšlo 25. 9. 2015

Jakékoli kopírování a šíření uvedených materiálů je doporučeno a vítáno