Kdo jsou fanoušci Baníku Ostrava? Aneb krátké zamyšlení nad slezským derby

kdo-jsou-fanousci-baniku-ostrava-aneb-kratke-zamysleni-nad-slezskym-derby

Nesledoval jsem středeční derby. Nejsem fanouškem ani jednoho ze slezských klubů. Ale bylo mi samozřejmě jasné, že z hlediska atmosféry na tribunách bude tato událost na české poměry opravdu výjimečná. I letmý pohled na tribuny to také dokazuje. Úvodní choreo domácích perfektní, pyrotechnika nechyběla a i doping byl hlasitý. První, čeho jsem si ale všiml, s tím, že tato událost zastíní vše ostatní, co se na zápase stalo, bylo vběhnutí asi stovky ostravských fanoušků na hřiště a přerušení zápasu na cca 5-10 minut. Nebudu se tady věnovat tomu, zda to bylo správné nebo špatné, nebo do hloubky rozebírat násilnosti na fotbalových zápasech a bezpečnost na stadionech. Mě na celé věci zaujalo něco jiného. A to ukřičený hlasatel na stadionu, který na fanoušky na hřišti křičel: „Vy nejste fanoušci Baníku Ostrava, vy, co jste na hřišti, nejste fanoušky Baníku Ostrava…!“. V tu chvíli jsem si řekl, kdo vlastně tedy je fanouškem Baníku Ostrava?
Předchozí dva majitelé, kteří přivedli tradiční český klub do druhé ligy a kompletně mu zničili mládežnickou základnu? Nebo ti diváci, kteří přijdou na zápas jednou nebo dvakrát za sezonu, aby několikrát v euforii zakřičeli „pražské kurvy“ nebo „jebat Opavu“, a chvíli na to už pokrytecky odsuzovali ty „polské chuligány“, kteří tyto pokřiky vymýšlejí? Není pochyb o tom, že se nyní v médiích strhne štvanice proti fanouškům. Bude se mluvit o Polácích, chuligánech, do televize pozvou nějakého čerstvého absolventa sociologie, aby jim řekl pár otřepaných frází o tom, jak jsou fanoušci mladí lidé z rozbitých rodin, jsou frustrovaní z toho, že je nikdo nemá rád a proto dělají bordel na fotbale (aby přitáhli pozornost, dodá televizní sociolog). A fanouškům je skutečně možné vytýkat leccos. Objevují se mezi nimi často různé sociálně-patologické jevy. Ale ve které skupině se v kapitalismu nevyskytují? Avšak ať už je organizovaným fotbalovým fanouškům možné vyčíst cokoliv, říci o oné skupině ostravských, která vběhla ve středu na hřiště, že nejsou fanoušci vlastního klubu, je nejhorší možné pokrytectví. Znovu se ptáme, kdo jím tedy je? Když se dělá perfektní atmosféra, používají se melodické chorály s promakanými texty, kdo je vymýšlí? Kdo je zpívá celou dobu bez ohledu na výsledek? Když se dělají chorea, okrasa stadionů, kdo je maluje? Kdo tím tráví čas? Když se dělají sbírky na klub a na všechno vybavení nutné pro dobrou atmosféru, kdo je organizátorem těchto sbírek? Když ekonomické zájmy finančních oligarchů vedou téměř k likvidaci klubu, kdo se jim organizovaně postaví na odpor? Opravdu může někdo být tak tupý ignorant, aby si myslel, že tyto a jiné věci pro klub nedělají ti samí lidé, kteří ve středu vběhli na hřiště, a ti samí lidé, kteří je z jejich tribuny za bránou celou dobu hlasitě podporovali? Když ne oni, kdo to tedy dělá? Kde je ta tajná skupina věrných, ale „hodných“ a poslušných fanoušků?
Věří vůbec média sama tomu, co o fanoušcích říkají? Nejhorší na tom je, že ti samí televizní komentátoři, hlasatelé na stadionu a sportovní novináři se často rozplývají nad „krásnou atmosférou, kterou připravili fanoušci klubu…“, o pět minut později je už ta stejná skupina lidí označena za chuligány a zločince. Najednou jde ale už o někoho úplně jiného. Ti lidé, kteří před chvílí dělali tu „krásnou atmosféru“, jsou stále na stadionu, nejspíš se také stydí za ty „chuligány, kteří ubližují fotbalu“ a doufají, že je někdo zastaví… Média totiž neřeknou otevřeně, co chtějí. Chtějí poslušného fanouška, pářkožrouta, který chodí na stadion jako do divadla. Občas může zakřičet: „Naši, do toho!“, ale pak se musí vrátit ke svému pivu a klidně sledovat hru. Proč takového fanouška dnešní společnost chce? Není to kvůli bezpečnosti na stadionu, to je jen další pokrytecká výmluva. Takovýto fanoušek je totiž neškodný. Zvednete cenu lístků na zápas? On nic neřekne. Změníte název klubu na „Pepsi cola club“? On se nebude bouřit. Zakažte mu alkohol sto metrů od stadionu, zakažte mu jezdit na výjezdy, komercionalizujte klub, prodáte klub, prodáte mládežnickou školu. Takový fanoušek je proti tomu naprosto bezmocný. Je to v zájmu finančních skupin, které si dělají z fotbalové vášně lidí svůj vlastní byznys. Smutnou pravdou je, že když se v našich českých prostorech mluví o „vzoru“ Anglie, kde fotbalové chuligánství vyřešili represí, je to další iluze. Vyřešili jej hlavně zdražováním a všeobecnou komercionalizací. Tím na fotbal přestali chodit dělníci a pracující a na místo nich přišli „diváci“ se svými dětskými pokřiky a neutuchající chutí k mávání na kameru, když je zrovna zachytí.
A co si o tom myslet? Ti, kteří po generace fandili svému klubu, podporovali ho vždy a všude, ti přece nebyli fanoušky svého klubu. Jen ti, kteří jsou ochotni zaplatit vyšší cenu za lístek a v klidu sedět, to jsou přece ti pravý fanoušci. A tento přístup dnešního režimu není problémem jen v Ostravě, České republice nebo v Evropě. Je to celosvětový problém dnešního imperialistického systému. A pouze za použití třídního přístupu k problematice jsou fanoušci schopni se bránit. Bohužel jim v tom překáží řada ideologických předsudků, ale o tom už v jiném článku.