Konal se VII. Sjezd Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska

OSČMS

V kulturním domě v Nymburku se konal VII. Sjezd Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, jediných českých třídních odborů, pokračovatele tradice revolučního odborového hnutí, členské organizace Světové odborové federace. Této významné události českého odborového hnutí předcházel příjezd zahraničních delegací z Rakouska, Řecka, Srbska a Sýrie. Hlavním hostem byl pak generální tajemník Světové odborové federace George Mavrikos, který svou účastí potvrdil orientaci OS ČMS jako třídní a internacionalistickou linii SOF a solidární pozici této federace sdružující 92 milionů pracujících světa k českému odborovému hnutí a k české pracující třídě a jejím bojům vůbec.

Dva dny před konáním sjezdu byl předsedou ÚV KSČM a místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR Vojtěchem Filipem přijat místopředseda syrské odborové centrály GFTU Imbrahim Abeido se členem výboru pro mezinárodní vztahy Muhammadem Taklehem. Filip spolu s předsedou OS ČMS Stanislavem Grospičem projevil veliký zájem o dění v Sýrii, mluvil o trvajících dobrých vztazích a celkově vyvolala návštěva u obou stran velmi pozitivní dojmy. Ibrahim Abeido reprezentuje dva miliony syrských odborářů, z nichž desetitisíce byly zavražděny v boji s terorismem a imperialismem a další tisíce jsou ve stejném konfliktu zmrzačeny. Syrská federace GFTU udržuje nadstandardní vztahy s českým OS ČMS a obě dvě organizace zvláště poslední měsíce pracují na prohloubení a zintenzivnění spolupráce. Den poté přijal Vojtěch Filip největší osobnost světového odborového hnutí, generálního tajemníka SOF Georga Mavrikose. Návštěvy byl rovněž přítomen Stanislav Grospič a Vladimír Sedláček. Dá se říct, že přijetí Georga Mavrikose signalizuje alespoň symbolický zájem o třídní odborové hnutí.

Uskutečněný sjezd v Nymburce se vyznačoval velmi kvalitní úrovní příspěvků. S vynikajícím třídním projevem předstoupil předseda OS ČMS Stanislav Grospič, velmi cenná byla vystoupení Milana Taraby ze Sdružení nájemníků ČR a Zdeňka Pernese z Rady seniorů ČR. Celkově byla úroveň diskuze velmi vysoká, vůbec to nebylo prázdné tlachání, jak jej známe ze stranických sjezdů či konferencí. Třídní odbory řeší konkrétní věci na konkrétním avantgardním programu SOF, a z toho plyne nejen orientace organizace, ale i její výsledky a úroveň. Za komisi pro zahraničí a za mladou generaci českého třídního odborového hnutí jsem vystoupil já a v následujících řádcích uvádím úryvek svého projevu:

„Dali jsme si řadu úkolů, z nichž jsem jmenoval právě zkvalitnění naší prezentace a posílení vědomí o existenci třídních odborů, jejichž profil i činnost je v příkrém rozporu s konfederací, s odbory žluťáckými, a jejíž kádry se nerovnají odborářským bossům a sociálnědemokratické aristokracii údajných přátel pracujících v tripartitě. Právě odlišení od těch, kteří udělali za 28 let z pojmu ‚odbory‘ vulgarismus, je naše velká devíza. Nejsme ani šlechta, ani ti, kteří by ohlupovali členstvo demagogií a zároveň posluhovali kapitalsitům, panské třídě, vykořisťovatelům, a usnadňovali situaci, kdy marginální a obecně nemorální menšina velkokapitalistů i hokynářů užírá z cizí práce, z cizího úsilí a jde ve své nenažranosti tak daleko, že osekává za pomoci politického lumpenproletariátu pravice sociální, potažmo politická práva pracující třídy.

Jsme na straně těch, kteří se živí prací, kteří vytvářejí hodnoty a ne těch, kteří je vykrádají. Nejsme bohaté odbory, nejsme podporované kapitalisty nebo panujícími strukturami. Našim spojencem není velkokapitál, jako v případě odborářské aristokracie reformistů. Přesto máme převahu: Je to díky naší zásadovosti, díky třídnímu přístupu, díky obětavosti, díky tomu, že ani jeden z nás nezapřel základní myšlenky odborového hnutí, ani třídu, ze které vzešel. Těžko zde najdeme někoho, kdo by měnil, kdo by se chtěl zapojit do špinavé politiky konfederace, do politiky obelhávání pracujících, do účelového tlumení jejich rozhořčení.

Vybrali jsme si stranu barikády, která reprezentuje pracující, a pod vylhaným heslem o sociálním dialogu nebudeme stát někde uprostřed. Jednou z cenností, kterou si stále neseme, je to, že se u nás nekolísalo, neoportunizovalo, i přes všechny těžkosti, které obnáší odborová práce a práce s lidmi obecně. Jsem rád, že tento sjezd je důkazem, že nedošlo ke zpronevěření hodnot, na kterých OS ČMS vznikl, potažmo hodnot, které reprezentovaly historické sociální boje minulosti.“

V sále kulturního domu byla rovněž nainstalována moje komorní výstava fotografií z akcí Světové odborové federace a soch se sociálními tématy. Po skončení oficiální části sjezdu se konala diskuze členů OS ČMS se zahraničními hosty, kde nejaktivněji vystoupil George Mavrikos a zástupci srbské odborové organizace SLOGA.

Celkový dojem ze sjezdu je velmi pozitivní. Především z toho, že delegáti a členové OS ČMS berou toto odborové sdružení jako svoji věc a také z prestiže, jaké se nám dostalo přítomností generálního tajemníka SOF a delegátů dalších zahraničních třídních odborů. Sjezd rovněž navštívili diplomaté velvyslanectví KLDR. Jejich návštěvy si rovněž velmi cením. Pro třídní odbory je to čest, když přijde na naši nejvýznamnější akci za 4 roky zástupce státu, který je pro převážnou většinu zemí světa symbolem boje proti americkému imperialismu. Před odjezdem zahraničních hostů jsme rovněž v osobní diskuzi probrali otázky posílení českého vlivu v SOF a pomoc SOF při růstu naší úlohy zde v Česku. V těchto otázkách již byly učiněny konkrétní návrhy, které by se měly realizovat v průběhu tohoto roku.

MPE