Proč se mladí nehrnou do politiky?
Přidáno v pondělí 26. 4. 2010
Když jsem si položil tuto otázku, napadlo mě hned několik důvodů. Zaměřím se ale na dva, které se mi zdají nejpodstatnější. Prvním důvodem je fakt,
že současná politika lidi naprosto odrazuje od jakéhokoliv zájmu o ni, což vidíme u lidí všech věkových kategorií, nejen u mladých. To se samozřejmě
odráží na účasti u voleb. Možná si někteří řeknete, že vyšší účast by zajistilo zavedení povinných voleb, jako tomu je například v Belgii nebo v Řecku.
Ani tento způsob však není zcela účinný. A co je hlavní, zájem o politiku v lidech stejně neprobudí.
Co však musím poznamenat, je skutečnost, že velkému množství mladých lidí politika není lhostejná. Když ale v televizi, novinách a někdy i osobně vidí,
jak taková politika vypadá, obrátí oči v sloup a jdou dělat něco „důležitějšího“. Příklad z mé vlastní praxe: Když jsme se ve škole připravovali na
několikadenní výlet do Prahy, vydobyli jsme si návštěvu Parlamentu. Takové tragikomické představení vám nezahrají ani v Národním divadle,
kde si za to navíc musíte zaplatit. Poloprázdný sál, absolutní nekázeň a naprostý nezájem poslanců, kteří si spolu během hlasování jen vesele povídali.
Třešničkou na dortu bylo předčasné ukončení jednání odůvodněné slovy, že někteří spěchají. Zajímalo by mě, co je pro poslance důležitějšího než jejich práce.
V pátek brzo odpoledne. Tím se samozřejmě nechci dotknout těch poslanců, kteří svou práci dělají poctivě. Ale jednotlivci dělají celek a větší měrou
se na něm podílejí právě ti, kteří nedělají nic. V diskuzi, která se mezi námi sledujícími potom strhla, málem nepadlo slušné slovo. Pak se
divme, že politika nikoho nezajímá.
To je ale důvod, který se týká lidí obecně. Druhý důležitý, který zároveň úzce souvisí s tím prvním, se týká hlavně mladších lidí. Je to zábava.
Člověku je mnohem příjemnější zábava než povinnost. Pro někoho sice může být povinnost zábavou, ale přiznejme si, že raději děláme to, co
nemusíme, než to, co musíme. Zábava je velmi dobře dostupná všem v jakékoliv podobě a v mnoha případech bez ohledu na finanční situaci.
Sport, výlety, diskotéka, hospoda, ale i televize, počítač a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho. Každý se půjde raději někam bavit, než aby
dělal něco pro politiku, protože politika je příliš nudná. Nemluvě o tom, že v dnešní době se už nedá říct, že mladí nemají starosti.
Naše dvě nejmenované nejsilnější strany zajistily, že starosti má už opravdu každý, kdo nemá na kontě alespoň sedmiciferné číslo.
A ke starostem, které mladé trápí, si přidat ještě navíc politiku, je už trochu moc. A dokud nebude politika politikou, ale jen jakousi parodií na ni,
tak nebude důvod, aby se o ni někdo zajímal.
Osobně si myslím, že by alespoň trochu mohlo zájmu o politiku pomoct pořádání různých akcí pro mladé lidi. Vezměme si akce KSČM. Strana má
na svých akcích různé atrakce pro malé děti, např. skákací hrad. Taky má různé zajímavosti pro starší část populace, například koncert Evy a Vaška.
A co má pro ty, kteří jsou věkově něco mezi tou první a druhou skupinou? Nic. Nebo o tom alespoň nevím. Vím jen o jednom koncetru rockové
skupiny na předvolebním mítinku v Karviné, který byl více než před rokem. Jediný problém byl v tom, že Karviná je o víkendu mrtvé město…
Ale to nemusí být jen nějaký koncert, ale i něco jiného. Opět mám příklad z praxe. Loni od 16. do 18. listopadu bylo v centru Ostravy na náměstí tzv.
totalitní městečko. Do jeho pořádání byli zapojeni i studenti gymnázia. A bavilo je to, bavilo je něco dělat. A to přestože ne všichni byli antikomunisté.
Nemluvě o tom, že je to perfektní způsob, jak lidem předávat nějaké myšlenky, i když zrovna v tomto případě byly ty myšlenky a informace dost pokřivené…
Ale možností je mnohem více, stačí se zeptat mladších lidí. A já věřím, že se to zlepší.
Aljoša