Úctu minulosti, optimismus budoucnosti
Přidáno v úterý 4. 5. 2010
Na 24. dubna 2010 vyzval SMKČ, kromě jiných akcí, rovněž k podpoře pietního aktu pořádaného každoročně KSČM na výročí vypálení obce Ploština nacisty.
Akce pro nás začala již v časných ranních hodinách, kdy jsme se shromáždili na autobusovém nádraží ve Zlíně s prapory a odhodláním. Na místo pietního aktu pořádal totiž SMKČ, pod vedením místního zkušeného soudruha, pochod Vizovice - Ploština. Přestože terén byl místy náročný a příroda nám občas doslova házela klacky pod nohy, všichni soudruzi a soudružky pochod absolvovali s přehledem. Tato část akce byla pro nás mladé nejen turistickou aktivitou a procházkou krásnou krajinou, ale rovněž připomenutím odbojových skupin a partyzánů, kteří se místními lesy za nacistické okupace něco nachodili. Kdo ví, zda, při současném trendu fašizace společnosti, nebyl náš pochod rovněž přípravou na věci budoucí.
Po necelých čtyřech hodinách pochodu jsme dorazili na místo konání pietního aktu. Přivítání bylo vřelé, ať již od soudruhů a soudružek z KSČM, díky si zaslouží zejména OV a MV Zlín, tak od válečných veteránů a dokonce i od našich soudruhů, kteří přijeli ze Slovenska. Komunisté jsou totiž tvorové internacionalističtí, a proto ani hranice uměle spuštěná buržoazními mocipány při rozdělení republiky je nemůže rozdělit. Přestože slunce pálilo, neodmítli jsme s naším předsedou Lukášem nabízenou půlku pro zahřátí. Po pochodu přišla vhod i klobása s chlebem.
Od 13. hodiny se konal pietní akt u památníku, kde dříve stála socha partyzána, po textilní kontrarevoluci byla však odstraněna. Pietní akt zahájila Dáša Butnikošarovská, předsedkyně OV KSČM Zlín, dojemnou básní o hrdinství partyzánů a zrůdnostech nacismu. Přivítal nás mimo jiné i Jaro Fagan, předseda OV Holíč KSS.
Po skončení pietního aktu, kde jsme za SMKČ položili věnec a poklonili se všem mrtvým mučedníkům, jsme se přemístili do místního muzea, v jehož předsálí je umístěna výše zmíněná socha partyzána. Na to, že jde o pouze regionální muzeum, je velmi pěkně zařízeno. Vedle stručného pojednání o legionářích a bojích Čechoslováků za 1. světové války expozice zevrubně popisuje také 2. světovou válku - okupaci, nacistický teror, koncentrační tábory, odboj a osvobození.
Z muzea jsme se přesunuli rovnou na kulturní část akce, kterou tvořily tance a zpěvy moravských domorodců, resp. valašských folklorních souborů. Dalším číslem byly slovenské mažoretky, které předvedly čtyři nacvičené sestavy a potěšily svým umem oko diváka, svým zevnějškem pak zejména mužskou část osazenstva. Zlatým hřebem této kulturní části bylo vystoupení našeho soudruha a vynikajícího člověka Statise Prusalise, který přijel na akci z Ostravy - Poruby. Svým zpěvem a srdečným vystupováním nás potěšil a podpořil do další revoluční aktivity. Přestože spěchal na následující koncert, zastavil se ještě u stolků s hosty, po komunisticku s nimi promluvil a zahrál i několik písniček na přání.
Akce byla velmi podařená a pro mladé přitažlivá také tím, že obsahovala současně vyjádření úcty našim revolučním předchůdcům, současně rovněž povzbudila a přinesla optimismus do budoucnosti a každopádně všem přítomným dobrou náladu.
KIM