Ke studentským volbám
Přidáno ve čtvrtek 6. 5. 2010
V minulém týdnu se, jak známo, konaly studentské volby. Už od začátku vzbuzovaly mírné rozpaky a kontroverze. Poté, co proti jejich konání vystoupili sociální demokraté, rozhodly se mnohé školy od projektu upustit. Prý z obavy, aby jim sociálně demokratičtí hejtmani neseškrtali dotace. Tento krok však v konečném důsledku pravděpodobně vedl k výraznějšímu úspěchu pravice, neboť se voleb vzdávaly státní, nikoli soukromé školy, kde je logicky podpora pravice vyšší. Obavy panovaly zejména kvůli tomu, že by takový projekt odporoval apolitičnosti školských institucí a také že by mohl ovlivnit volby opravdové. Mohou se za tím skrývat i obavy ČSSD z výsledků, což jejich úniky v posledních dnech jen potvrzují.
Ať už je tomu jakkoli, pravdou zůstává, že načasování celého projektu není právě nejvhodnější, a iniciátoři museli počítat s ještě silnějšími emocemi politiků. Jedná se však o jejich legitimní právo. Horší je, že studentské volby se konaly jen na části škol, což konečné výsledky mohlo poměrně značně ovlivnit, ač na vítězství pravice by to vliv nemělo. Došlo tedy k situaci, která by při skutečných volbách neměla nikdy nastat, a sice zamezení přístupu k volbám části voličů. To je závažný problém, který celý projekt činí nelegitimním a jako takový se dle mého názoru neměl vůbec uskutečnit, neboť se opravdu může stát nástrojem nátlaku.
Další otázkou je, co si lze představit pod pojmem „apolitičnost". Zákon (konkrétně §32 odst. 1 zákona 561/2004 Sb.) sice zakazuje činnost a propagaci politických stran a hnutí na školách, sám ale konkrétně nedefinuje, jak taková činnost a propagace vypadá. Kdo tedy chce, prostor si vždy najde, což mohu od svého spolužáka potvrdit. Na školy jsou zváni političtí představitelé, a to dle libovůle vedení, kteří se studenty diskutují, čímž je ovlivňují, a dochází tak k propagaci i agitaci. Na stranu druhou se v rámci občanské výchovy (základů společenských věd apod.) nesmějí probírat jednotlivé strany a jejich programy. Domnívám se však, že právě na školách je jedinečná příležitost k seznámení se s existujícími stranami a hnutími, neboť by bylo bláhové myslet si, že prvovoliči se seznamují s programy jednotlivých stran. Tak tomu opravdu není, zpravidla se přiklánějí ke straně, kterou volí rodiče či kamarádi. A právě zde vidím další velkou slabinu a rozpor, poněvadž podle Člověka v tísni, který volby zorganizoval, bylo cílem přimět budoucí voliče, aby chodili k volbám a zajímali se o věci veřejné. Avšak to, že student zakroužkoval jedno číslo a odešel, mi jako osvěta příliš nepřijde. Volbám by mělo předcházet představení a diskuse nad jednotlivými programy, což by však odporovalo již zmíněnému zákonu, neboť by se prolomila „apolitičnost" školy.
Rovněž tak si myslím, že průzkumy výhradně mezi studenty mohou posloužit leda tak nějakému sociologickému výzkumu, protože je jasné, že ve svém věku ještě nemusejí pociťovat problémy finančního či existenčního rázu, s jakými se potýkají pracující, jsou idealističtější a často nemají vůbec ponětí o politice a dalších veřejných záležitostech. Většina z nich se však brzy setká se skutečnými problémy, jaké s sebou současný systém přináší. Určité procento už má s negativním, až zhoubným vlivem kapitalismu zkušenosti ve škole. Někteří se s tím nedokáží sami vypořádat a končí mezi narkomany či alkoholiky, jimiž ti ostatní opovrhují, ač si povětšinou za své problémy ani nemohou. A i kdyby mohli, každý by měl dostat druhou šanci. Tu ale kapitalismus, ona nelidská džungle, kde vítězí ti nejbezohlednější a nejcyničtější, nenabízí. Změnit to může jedině socialismus!
Jsem přesvědčen o tom, že současná generace studentů je nejpravicovější na dlouhá desetiletí dopředu, jelikož stav v zemi není zdaleka tak špatný jako v ostatních nejen evropských zemích díky bohatému dědictví socialismu, z něhož však už zbylo jen torzo. Proto nepolevujme ve svém boji za lepší zítřky a buďme těmi, kdo mladým ukáže jedinou skutečnou cestu k naději!
Ladislav Zemánek