Poznámka ke Svazu mladých komunistů
Přidáno v pátek 7. 5. 2010
Dopis čtenáře našich stránek Petra Otázala
Když chcete nějaký systém změnit zevnitř, není moc moudré ignorovat pravidla, na jejichž základě funguje. Tahle věta vstřebaná v čase mých vysokoškolských studií mne napadla kdysi ve chvíli, kdy jsem zavítal na stránky Svazu mladých komunistů Československa. Symbolika a rétorika 50. let minulého století včetně důsledného respektu Stalina a mnoha představitelů komunistického hnutí, o jejichž skutečném přínosu pro rozvíjení socialismu by se dalo polemizovat. Snad jen modré košile chybí, namísto nich tričko s Che Guevarou - aspoň něco, i když v textu stránek dle mého názoru tento revolucionář vzhledem ke své popularitě zbytečně zapadá.
S ohledem na reálnou složitost otázek si samozřejmě dovedu představit, že mladí čeští komunisté v hloubi duše věří více na správnost důsledného naplňování teorií Lenina i Stalina v jejich původní podobě a mají problémy s revizionismem, leč i revoluční konání v konzumní liberální společnosti by mělo brát v úvahu možná i marketingové zásady.
Trochu tu věc samozřejmě zlehčuji, ale chvílemi je opravdu těžké rozlišit, nakolik je Svaz mladých komunistů sdružením vážným a nakolik mistrně skrytou recesí a provokací. Stále se snažím věřit, že vážnou.
Potom mi to ovšem nedá a hledám taktní cestu, jak sdělit, že tento způsob vedení třídního souboje se jeví (jistě nejen mně) trochu anachronický. Doba přeci jen pokročila a získat dnešní mladé pro myšlenku aktivního vytváření sociálně spravedlivější společnosti ve větším počtu skrze Stalinovu osobnost bude dost obtížné.
Věřím, že Jiný svět je možný a se stejnou nadějí, jako mnozí jiní asi vzhlížím k dění v Latinské a Jižní Americe. Obdivuji upřímně stále více víru obyvatel Kuby a ptám se, zda jejich odhodlání nežít v kapitalismu přetrvá i po odchodu Fidela Castra, který se nezadržitelně blíží. Ale současně vím, že socialismus 21. století potřebuje taková pravidla, která by byla přijatelná opravdu pro široké spektrum lidí a nebyla jen obhajobou vítězství některé z nejvýrazněji antagonistických skupin. A co se týče těch nejmladších, věřím, že by myšlenky přijali více za své, kdyby byly oděny v modernějším hávu.
Odmítat kapitalismus je lidské, z mého pohledu mnohem lidštější než mu dělat advokáta a prohlašovat, že je to ze všech možných špatných řešení to nejlepší. Ale kdybych byl o dvacet let mladší, cítil bych se jako revolucionář asi lépe v návaznosti na dnešní Čínu, Vietnam či Jižní Ameriku než jako oživovač pokusu, který byl, ať z již jakékoli příčiny, zašlapán do země.
Je samozřejmě správné znát historii a vnímat, jak historické úsilí o lepší svět kdy probíhalo. Ale průvod ulicemi se Stalinovým portrétem se mi nejeví tím pravým ořechovým.
Čekám týden na jakoukoliv reakci.
Petr Otázal
(v textu zvýrazněno autorem)
Odpověď předsedy SMKČ s. Lukáše Kollarčíka
Vážený pane Otázale,
děkuji za kritický dopis, já budu v reakci na něj také kritický. Ocenit chci
především slušnou formu textu, což není v naších luzích a hájích samozřejmostí.
Kritika je důležitou komponentou činnosti každého organismu; byť jsou některá
Vaše slova pro mě nepochopitelná, můžou ta ostatní alespoň z části působit jako
zrcadlo pro mě samotného.
Netuším, jste-li členem KSČM či jiné organizace, jaké máte názory a životní
zkušenosti, to nutně musí znesnadnit mou orientaci ve Vaších stanoviscích. Začnu
jinak: Kdybyste byl pravidelným, dlouhodobým čtenářem našich stránek, nalezl
byste odpověď na řadu vlastních otázek.
Mladí lidé, které odradí naše stránky tím způsobem, že nás odsoudí, aniž by se s
někým z nás setkali, kontaktovali nás, promluvili si s námi, jsou, mírně řečeno,
pro mě velmi obtížně přijatelní. Zapadají mi totiž do škatulky, tak běžné v
současné KSČM, "ber každého, kdo je mladý, trochu chce (většinou koryta), a nehleď
na jeho kvalitu a vzdělávání." Ovoce této práce sklízí KSČM dnes a denně, viz
kauza Lucky Rovné nebo Komise mládeže. Netvrdím, že nemáme oslovovat mladé lidi
názorově se vyvíjející, ale tvrdím to, že s nimi máme pracovat, vzdělávat je (a
sebe), proto jsme také v SMKČ zavedli kandidátskou lhůtu. Naši lidé chtějí
dělat, protože jsou přesvědčenými komunisty, nejde jim o prebendy a koryta,
které ještě dokáže KSČM dnes nabídnout.
Částečně jsou naše stránky ovlivněny nedostatkem financí, hradíme si totiž téměř
vše z vlastních zdrojů. Proto zatím nedošlo k jejich lepšímu grafickému
zpracování. Za srpem a kladivem, jakožto symbolem dělníků a rolníků, si ale
důsledně stojíme, chtěli bychom jeho inovativnější vyobrazení, ale tato touha
naráží na výše zmíněná omezení. I tak jsou naše materiály, podívejte se např. na
naši grafiku, první úspěšnou aplikací nových forem na platný půdovní obsah, viz
materiály ke stažení na webu. Nechci být moc pyšný, ale za posledních mnoho let
se žádné komunistické organizaci v ČR nic podobného nepodařilo.
Naše názory na teorii a historii vycházejí z jejich studia a plného přesvědčení o
jejich aktuálnosti. Aktuální je mimo jiné vypracovat z pozic historického
materialismu analýzu socialistické minulosti; tvrdíme léta, že bez ní se strana
nepohne dál. Tato analýza totiž jasně napoví, jaké jsou její záměry i do
budoucnosti. Z toho vyplývá i naše obhajoba svělých revolučních vůdců minulosti
v čele s Leninem a Stalinem, protože jeho pádem a odklonem od naplňování
marxismu-leninismu začíná reálný úpadek věci socialismu u nás i v SSSR a končí
zradou Gorbačova. Jsme přesvědčeni, že pouze návrat k těmto základům, jejich
tvůrčí uchopení a použití nových forem, je jedinou možnou cestou vpřed. V tomto
stojíme už dvacet let téměř na jednom místě, na začátku, žádná síla (kromě KSM)
v tomto neudělal nic výrazně pozitivního.
Jelikož Vám věřím, že nejste proti nám zaujat, docela mě zaráží myšlenka, že by
mohly naše stránky být provokací. Nedokážu pochopit, jak může komunisticky
smýšlející člověk k něčemu takovému dospět? Nebo stále působí zhoubný
formalismus 70. a 80. let, na který KSČM umně naroubovala falešný výklad teorie
moderní levicové strany (v podstatě vzdání se symbolů, marxismu-leninismu,
minulosti, vlastní tváře a tím i budoucnosti)?
Nechci s Vámi polemizovat, ale jaký smysl by mělo být revolucionářem ve
Vietnamu, v němž byl reálně obnoven kapitalismus? Pokud byste jím skutečně
důsledně byl, nečekala by Vás veselá budoucnost.
Texty našich článků, možná až na některé výjimky, rozhodně nejsou přehlídkou
schématismu a frazérství. Pokud někoho děsí pojmy imperialismus, buržoazie,
buržoazní demokracie, revizionismus, oportunismus, podlehl asi výše zmíněné
falešné (a dodávám, velmi nebezpečné) "moderní" iluzi. Nejen pro tyto
přetrvávající iluze, ale především pro platnost těchto pojmů, je naší povinností
je obhájit v naší produkci.
Lenin kdysi napsal, že abychom se mohli spojit, musíme se nejprve důsledně
rozdělit. Tzn. abychom se mohli spojit v tom, co máme společného, musíme si
udělat jasno v každé podstatné záležitosti naší existence. To je mé heslo, je
velmi důležité i pro praxi lidové fronty v budoucnu. Lidová fronta bez dokončení
tohoto procesu, tj. v podstatě lidová fronta naruby, je předem odsouzena k
neúspěchu, nebo rozpliznutí komunistické organizace v takové organizaci a jejímu
faktickému zániku. I proto je projekt Antikapitalistické levice (nemyslím té
současné trockistické - maloburžoazní) v ČR naprosto nereálný či sebevražedný.
Budete se divit, ale naše propagace a činnost mladé lidi oslovuje, na to, že po
vyřešení obtížné situace s KSM (k němuž se hlásíme) pracujeme téměř od nuly rok
a půl, se naše počty podstatně zvýšily. Zájem o skutečné mládežnické
komunistické hnutí dosti přesahuje zájem z období např. před třemi lety. Jelikož
mám zkušenosti z této oblasti i z KSČM, mohu Vás ubezpečit, že dvacet let
propagovaná "moderní levicovost" je, alespoň v případě oslovení mládeže
myšlenkou komunismu ze strany KSČM, naprosto neúčinná. Nikdo mi ještě
nevysvětlil, k čemu je dobré neustále pokračovat v nečem, co je dvacet let
neúspěšné, co vede hnutí do pekla? Nebo to je snad něčí záměr???
Mým cílem nebyla konfrontace, ale vysvětlení; doufám, že tak moji odpověď přijmete.
S pozdravem
Lukáš Kollarčík