Komunisté všech generací si v Praze připomněli 65. výročí osvobození od fašismu
Přidáno ve středu 12. 5. 2010
Komunisté i další občané všech generací, kteří nezapomínají na památku našich hrdinných osvoboditelů od fašismu, se v neděli 9. 5. 2010 shromáždili v Praze u bývalého pomníku na náměstí Sovětských tankistů (dnes dočasně náměstí Kinských) na Smíchově a na čestném pohřebišti rudoarmějců na Olšanských hřbitovech, které je národní kulturní památkou. Obou akcí se účastnili také členové Svazu mladých komunistů Československa s prapory. Přinášíme články z Haló novin z pondělí 10. 5. 2010, o obou shromážděních informující.
Líbání u tanku jako pod rozkvetlou třešní
Uplynulou neděli při pietním aktu KSČM na pražských Olšanských hřbitovech u Památníku sovětských rudoarmějců, osvoboditelů Prahy, kteří spí svůj věčný sen v české zemi, spočinulo mnoho květů také na jednotlivých rovech pohřebiště padlých rudoarmějců.
Nejvíce pestrobarevných květů, mezi nimiž zářila zejména barva rudých karafiátů jako symbolu prolité krve, spočinulo od vděčných Pražanů na hrobě gardového poručíka Ivana Grigorijeviče Gončarenka. Tank číslo 24, jemuž 9. května 1945 před 65 roky velel, při sjíždění serpentin na Klárově dostal ničivý zásah z německého hetzeru a výbuch Gončarenka usmrtil.
Ono nedělní poledne letošního 9. května na prsť Gončarenkovy mohylky a na další hroby jeho padlých bojových druhů pokládaly květy i ruce dětí, které sem přišly vzdát hold památce bohatýrů z Východu v doprovodu svých otců a matek či dědů a babiček. Byl to krásný obrázek. Potvrzení přání, které z duše ve svém projevu vyslovil u památníku předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, místopředseda Poslanecké sněmovny, že vítězství nad fašismem ve druhé světové válce, v největší civilizační katastrofě 20. století, musí starší generace mladému pokolení připomínat a nést jako štafetu dějinné paměti v době, kdy historii překrucují její prznitelé a lháři, kdy plane další krutá bitva mezi pravdou a lží.
A krátce před pietním aktem na Olšanech také v neděli dopoledne dorazila symbolická štafeta KSČM a KSS na počest 65. výročí osvobození na smíchovské náměstí Kinských (dříve Sovětských tankistů). Dorazila k fontáně, na jejímž místě stával na kamenném podstavci symbolický sovětský tank číslo 23, který přispěchal 9. května 1945 na pomoc bojující Praze proti nacistické přesile. Jak známo, po roce 1990 tank vadil zuřivým antisovětským obrazoborcům, kteří jej natřeli na růžovo, aby pak byl zanedlouho odstraněn a podstavec zbourán. A na tomto místě, kde dnes k nebi tryská kašna vodní spršky, vytvořila učitelka Dana Šebelová z květů šeříku velké srdce, v němž se skvěla číslovka 23 a nad ním pěticípá hvězda. Na několik bílých čtvrtek papíru Dana fixy napsala: »Proto musel zmizet osvoboditelů tank, aby panstvo nerušil při tunelování podniků, fondů a českých bank«. Další Danin text hlásal: »20 let média mlčí, že Československo až k Plzni osvobodila statečná Rudá armáda. Přepisovat dějiny může jen morálka vlčí«.
U fontány, kde se před protisocialistickým státním převratem v naší zemi tak vznešeně vyjímal sovětský tank číslo 23, na shromáždění občanů, též dostal slovo Václav Jumr, jenž poeticky připomněl, proč se pokrokově smýšlející lidé sešli Devátého května 2010 právě na tomto místě: »Tak jako po celých pětačtyřicet roků každý mladý člověk v naší republice, a v Praze zejména, věděl, co je to dát si rande u koně na Václavském náměstí, tak každý věděl, kde to je dát si rande u tanku na Smíchově. Tak jako po generace byli mladí lidé zvyklí v máji políbit se pod rozkvetlou třešní, tak se mladé páry chodily líbat sem, k tanku číslo 23. Nikoliv jako k symbolu války, ale jako k symbolu osvobození a míru, symbolu šťastné budoucnosti. Jsem nesmírně šťasten, že jsme se sešli právě zde, u tanku! Toto místo navždy zůstává v našich srdcích. Jsem rád, že jsme založili tradici, v níž, doufám, budeme každý rok u tanku pokračovat v devátý májový den. Je to den míru a lásky, nikoliv války!«
Haló noviny, 12. května 2010, Jan JELÍNEK
Předávejme štafetu dějinné paměti
PRAHA – Vítězství ve 2. světové válce je vítězstvím »v největší civilizační katastrofě 20. století, možná největší civilizační katastrofě, kterou způsobili lidé sami sobě«, prohlásil včera během vystoupení na pietním aktu u Památníku sovětských hrdinů v Praze na Olšanském hřbitově předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.
Aktu se zúčastnili kromě stovek lidí členové parlamentu za KSČM, delegace KSS, venezuelský velvyslanec Victor Julian Hernández Leon a na hrobech hrdinů spočinula i kytice chargé d‘affaires Kuby Bárbary Eleny Montalvo Álvarez.
Po československé státní hymně a po hymně Ruské federace zahájila shromáždění básní »Devátý« od Milady Kocourkové předsedkyně Pražské rady KSČM Marta Semelová. V dalším vystoupení zmínila 500 hrobů rudoarmějců, kteří padli při osvobozování Prahy a vzpomněla slova maršála I. S. Koněva: »Když přijdu na Olšanské hřbitovy v Praze, kde je uložen prach našich vojáků, kteří zahynuli ve dnech pražské operace, čtu s bolestným pocitem na náhrobcích, ozdobených květinami, datum 9. května. Válka v podstatě již skončila a tito lidé zahynuli zde, v pražských ulicích, kdy celá naše země již slavila vítězství«.
Vítězství v největší katastrofě 20. století
Filip vzdal hold všem veteránům 2. světové války ze zemí bývalého Sovětského svazu a zdůraznil, že vítězství nad fašismem je třeba připomínat a nést jako štafetu novým pokolením, protože živých bojovníků, kteří přicházejí vítězství vzpomenout na hroby vojáků a partyzánů v různých místech světa, ubývá! Je na nás, abychom jejich paměť dokázali přenést pro ty, kteří válku znají pouze z dokumentů, učebnic a vyprávění, podtrhl Filip. Varoval, že přijdou generace, které už nebudou mít šanci hovořit s těmi, kteří prošli s Rudou armádou, s 1. československým armádním sborem z Buzuluku do Prahy, a nebudou ani pamětníci, kteří by věděli, jakým způsobem se rozhodovalo o demarkační linii mezi Spojenci.
Je to bitva pravdy a lži!
Filip se podělil i o postřehy z diskuse s občany při pietním aktu u památníku partyzánů na Javorníku v okrese Prachatice, kde se hovořilo o tom, zda se v minulosti lidem lhalo a neříkalo, kdo osvobodil Československo. Filip připomněl monument u obce Hracholusky na Prachaticku na památku setkání Rudé armády s armádou USA, který byl postaven dávno před rokem 1989, to, že v učebnicích se každý mohl dočíst, kdo osvobozoval Československo a kolik padlo vojáků na straně obou armád. »Podíl Rudé armády na vítězství nad fašismem a na osvobození Československa je nezpochybnitelný. Je zpochybnitelné to, co někteří organizují: lež, kterou chtějí zakrýt realitu,« zdůraznil předseda. »A dnes vidíme, že největší oslavy osvobození koná Plzeň!« Filip sdělil též své dojmy z návštěvy osady Vranov na Písecku, kde leží ve společném hrobě 150 rudoarmějců a kde »v roce 1990 ti, kteří se chopili moci a chtěli lhát o minulosti, sundali pomník rudoarmějce. Nám se po 20 letech podařilo projednat se starostou, že snad příští, 66. výročí osvobození, bude již důstojně oslaveno, když se nám podaří odstraněnou sochu rudoarmějce na pohřebiště 150 vojáků vrátit. Je to nesmírná bitva. Je to bitva pravdy a lži. Je to bitva těch, kteří nechtějí, aby někdo byl zapomenut, kteří nechtějí, aby něco bylo zapomenuto. A že ti, kteří chtějí, aby bylo zapomenuto, tady jsou, je pravda!« V této spojitosti osvěžil varování Edvarda Beneše, že si český národ má dávat pozor na to, že přijde čas, kdy protivníci budou chtít překroutit historii. »Ten čas je před námi. A je na nás, abychom vás, veterány války, partyzány, dobře poslouchali, abychom to my, dokud nám bude paměť sloužit, mohli předávat dalším generacím,« uvedl Filip. »Je to velký závazek, který bychom si měli dát tady, u památníku padlých rudoarmějců. Tento závazek jsem si dal i před svými dětmi a dávám ho i tady na tomto místě,« dodal.
Evropou pochodují neofašisté
U památníku též promluvil předseda KSS Jozef Hrdlička. Odsoudil pseudohistoriky, kteří odpírají zásluhy komunistů a dalších pokrokových lidí, kteří jako první pozvedli zbraň proti hnědému moru: »Jsou to země bývalého Sovětského svazu, země socialistického státu, které v první řadě porazily hnědý mor. Češi, Moravané, Slezané a Slováci můžeme hrdě povědět, že patříme mezi národy, které se nikdy neztotožnily s fašismem a nacistickou ideologií, ale že jsme se chopili zbraní do tohoto zápasu s fašismem po boku Spojenců. Žel, dnes je na škodu věci, že mnohokrát jsou to pouze komunisté, kteří nesou štafetu a odkaz osvobození. Nesou nejen odkaz svobody a demokracie, ale i odkaz naděje světa bez chudoby, nezaměstnanosti, světa bez hladu. Naděje nového a lepšího života, který jsme v Československu velmi úspěšně zažili, navzdory i mnohým chybám a deformacím.« Hrdlička se též otázal, zda společnost a my nezapomínáme: »Jak jsme naslouchali těm, kteří se vrátili z koncentračních táborů, když dnes dopouštíme, že na náměstích našich měst, ale i celé Evropy, pochodují neofašisté. Nebojí se pochodovat centrem SNP, Banskou Bystricou, v gardistických uniformách! A naše státy, naše vlády, jsou nečinné. Není to naše chyba, že to všechno dokážeme tolerovat? (…) Jsme svědky paradoxů dějin. Dnes učitelé ve škole říkají, že partyzáni a rudoarmějci neosvobozovali, ale vraždili a vypalovali naše obce a znásilňovali naše ženy. Už to není Sovětský svaz, hlavní osvoboditel, ale jsou to západní země. Jsme svědky překrucování našich dějin.« Vyjádřil přesvědčení, že myšlenky levice ale mají budoucnost, že dál ponesou štafetu svobody, demokracie, pokroku a sociální spravedlnosti.
Pozdrav sovětským veteránům
Ze shromáždění zazněl také pozdrav moskevským komunistům a sovětským veteránům 2. světové války, v němž se praví, že »9. květen zůstane navždy v našich srdcích zapsaný zlatým písmem. Nikdy nezapomeneme tisíců obětí rudoarmějců, kteří položili svůj život za naši svobodu. S úctou vzpomínáme všech, kteří spí svůj věčný sen v české zemi, daleko od svých nejbližších, daleko od domova. Položili svůj život, abychom my mohli žít. Slibujeme, že učiníme vše pro to, aby budoucí generace nikdy nezapomněly těchto obětí. Aby v jejich jménu pokračoval zápas o další osud prostých lidí, o spravedlivý život«.
Haló noviny, 10. května 2010, Jan JELÍNEK
Vybral a snímky doplnil Leopold Vejr