Proč opět nevyšel Obrys-Kmen

Přidáno v úterý 6. 12. 2011

      Již podruhé v krátkém čase nenaleznou čtenáři v Haló novinách literární přílohu Obrys-Kmen, která je jinak jejich vyjímatelnou týdenní součástí. Redakce deníku to oznamuje den dopředu kratičkou (a snadno přehlédnutelnou) notickou, podle níž se jedná o „technické důvody“. Za tím by se však mohlo skrývat opravdu mnohé, dokonce i to, že čeští, levicově zaměření umělci sdružující se v Unii českých spisovatelů, jejichž je Obrys-Kmen tiskovým orgánem, nemají veřejnosti už co nabídnout. Opak je ovšem pravdou; jako důkaz může posloužit pravidelný zvýšený zájem o noviny v den, kdy příloha vychází.
      Ve skutečnosti redakci Haló novin k vynechávání Obrysu-Kmene vede zajisté lukrativní velkoplošná inzerce firmy Mountfield, bezpochybně prospívající novinám se závratně klesajícím nákladem. Proč to ale svým čtenářům nevysvětlí pěkně na rovinu, férově a čestně? Nečiní tak například proto, že by mnozí z nich namítli (a já se k nim přiřazuji), že by raději ve vydání novin oželeli nesmyslnou dvoustranu „Mozaika zajímavostí“, poskládanou z vyčpělých a bulvárem dávno publikovaných fotoreportáží o novodobé chátře označující se za celebrity, nebo i o pornohercích? Anebo stranu „humoru“, vyluzující spíš smutek, než smích? Haló noviny nesou podtitul „Český levicový deník“. Českými snad ty noviny pořád ještě zůstávají, ale ona levicovost se z jejich stránek jaksi vytrácí. Neměla by redakce právě v tom (s přihlédnutím k současnému vývoji ve společnosti) hledat příčinu propadajícího se zájmu o jejich koupi?

Daniel Strož, Britské listy 2. 12. 2011

Dopis redakci Haló novin

      Vážený soudruhu šéfredaktore, vážená redakční rado,

      jaké bylo moje překvapení, když jsem jako každé páteční ráno otevřela u snídaně Haló noviny a místo literární přílohy Obrys-Kmen na mě vypadla reklamní dvoustrana. Podruhé během pár týdnů? Není možná, říkala jsem si, ale informaci jsem okamžitě prověřila telefonátem na redakci. Hovořila jsem se zástupcem šéfredaktora s. Cinkem, který mě věcně informoval, že bohužel musela být dána přednost reklamě a že změna byla včera inzerována. To jsem si také ihned ověřila náhledem do čtvrtečních novin a opravdu na druhé stránce jsem našla snadno přehlédnutelnou noticku. To ale není podstatné. Podstatné je, že příloha nevyšla a proč.

      Jsem čtenářem Haló novin od jejich prvního čísla a spolupracovníkem přes více než deset let. Považuji za své právo a svou povinnost vyjádřit upřímně svůj názor, v tomto případě kritický. Sleduji velmi pečlivě literární dění v Evropě a Spojených státech. Obrys-Kmen, tento nenápadný černobílý dvojlist, se jednoznačně řadí mezi nejkvalitnější literární tiskoviny ve světovém měřítku. „Ókáčko“ má jasnou koncepci, není podbízivé, kompromisní ani povrchní. Je to velmi hrdé kompaktní periodikum. Obrys-Kmen je diamantem Haló novin. Není ani divu, že o páteční list je mnohem větší zájem než o každodenní výtisk. (Není to zásluhou televizního programu, jak by třebas někdo rád namítnul. Ten se sežene všude a je k mání ledaskde i zadarmo). Haló noviny jsou jedním z mála evropských deníků, který se může pyšnit literární přílohou, a to literární přílohou bez reklam, naplněnou původní tvorbou. Obrys-Kmen má dlouhou historii sahající několik desítek let do minulosti a jeho vznik (sloučením mnichovského Obrysu a přílohy české Tvorby Kmen) je více než symbolický. V Obrysu-Kmeni se spojilo to nejlepší z minulosti; ideály, o kterých sní většina prostých lidí: Obrys-Kmen je „obrysem a kmenem“ spravedlnosti, rovnosti, skutečné prosté demokracie, kvality umělecké i etické vyjádřené uměleckými prostředky. Zaboříte-li se do čtení tohoto magazínu, hned chápete, jaký by svět měl být, a v jak diametrálně odlišné době žijeme; co jsou pravé hodnoty a jak ty proklamované najednou dostávají svou pravou ubohou tvář. Nepřeháním. Umění, často metaforické, je častokrát mnohem sdílnější než strohá fakta. Umění oslovuje a apeluje nejenom na lidskou logiku, ale hlavně na city, pocity, uvědomění a svědomí, kterému nakonec nikdo neunikne.
      Krom etického a uměleckého poslání, které Okáčko bezmezně plní, tvoří tento týdenník prakticky jedinou platformu, často i jedinou publikační možnost, nejen autorům soustředěným v Unii českých spisovatelů, ale všem, kteří právě z komerčních důvodů nemohou publikovat.
      Je mi líto, že v Haló novinách na barevných stránkách dostávají prostor vyčpělé „celebrity“ typu Michal David, kteří v rozhovorech nemají ani tu slušnost mluvit o něčem jiném než o svých komerčních aktivitách.
      Na rozdíl od běžné kulturní rubriky Haló novin je v Obrysu-Kmeni publikována původní tvorba nejvyšší kvality, kterou není možné v žádném dalším v češtině tištěném médiu najít, o systematickém studiu ani nemluvě... Obrys-Kmen je doslova poslední baštou původní české slovesné kultury, je po všech stránkách naší jednoznačnou nesmlouvavou vizitkou, že nejsme jako oni.

      Ve svých odpovědných redaktorech Danielu Strožovi a Karlu Sýsovi má tato příloha Haló novin záruky té nejlepší kvality a budoucnosti. Lepší, kompetentnější vedoucí redaktory by tohle periodikum ani nemohlo mít. Je ctí pro Haló noviny spolupracovat s těmito osobnostmi. Pamatuji si, že jsem ještě jako studentka gymnázia byla vděčná za každý výtisk Strožova mnichovského Obrysu. Sýsův Kmen bylo to jediné, co jsem četla (a to fanaticky) z povinně odebírané Tvorby. Daniel Strož je nakladatel, žurnalista, básník a spisovatel evropského formátu. V době rozhodování mohl jít s kýmkoliv, ale vybral si cestu ideálů, což by mělo být pro každého samozřejmostí, ale prozatím je to často ta nejtěžší volba. Je to člověk, který aktivně podporuje novou původní tvorbu. Bez Strože by byla naše národní současná literatura po čertech chudší.
      Také Karel Sýs má více než třicetiletou praxi s vedením kulturních a literárních periodik. Připomínám, že se jedná se o renomovaného básníka, spisovatele, žurnalistu a redaktora, o ojedinělou osobnost na české literární scéně. Karel Sýs dokázal svými postoji a neutuchající prací přesvědčit o kvalitě své tvorby i ty, jenž jej před necelými 20 lety doslova a do písmene bili... Stačí kliknout do Wikipedie, abychom se (po mírně ironické úlitbě současnům božstvům) dočetli poměrně objektivní komentář Sýsova díla, např. že se „jedná se o básníka razantní materialistické obraznosti a dychtivého prožitku,“ přičemž autoři hesla nabízejí Sýsovu kompletní bibliografii čítající přes pět desítek titulů. Wikipedie také nabízí kolem dvacítky aforismů. Ve slovníku českých spisovatelů se dočítáme: „Karel Sýs je jednou u nejvýraznějších osobností básníků, kteří do literatury vstoupili na sklonku 60. let...“ Učebnice českého jazyka o Sýsovi konstatuje: „V poezii navázal konkrétní obrazností a volnými asociacemi představ na Nezvalovu linii...“
      Tvorba Karla Sýse stojí ve stejné řadě s tvorbou Jana Nerudy, Vítězslava Nezvala, Františka Hrubína, Josefa Kainara a dalších velikánů české pokrokové poezie.
      Karel Sýs není příkladem jenom pro svou uměleckou a řekněme redakční činnost, ale také jako člověk, jako komunista, který i přes invektivy, ústrky, pronásledování a ponižování osobní, umělecké, ekonomické i politické vytrval v každém ohledu se skromností, neústupností a humorem jemu vlastním.
      Kolik takových osobností máme? Jaký prostor jim dáváme? Jak je podporujeme a povzbuzujeme? Víme vůbec o nich? Dokážeme posoudit jejich kvality? Chceme je vůbec mezi námi?

      Haló noviny mají velkou zodpovědnost. Dnes jsou jediným oficiálním levicovým deníkem, navazujím na Haló noviny vydávané za první republiky v době zákazu Rudého práva. Jejich tehdejší tvůrci za Haló noviny riskovali své existence. Ve velmi přínosném článku (HaNo, 23. 9. 2011, str. 9) M. Hoření uvádí: „Pravidelnými přispěvateli Haló novin byly osobnosti, které jsou nejen svým profesionálním umem, ale i morálním profilem trvalým vzorem: Julius Fučík, Kurt Konrád, Vratislav Šantroch, Josef Rybák, Jiří Orten, Jan Krejčí. Sazeč Václav Malina vzpomíná: »Hlavními redaktory Haló novin byli všichni ti, kteří stáli hrdinně v prvních řadách boje - Fučík, Krejčí, Borek, Hart, Křen, Konrád, Urx, Křížek, Brunclík, Sinkule.« Haló noviny dosáhly vysoké novinářské úrovně. Byly populární třeba i díky svým kvalifikovaným recenzím pokrokové dobové tvorby,” uvádí autorka.
      Myslíte si, že tehdy by reklama třeba na baťovky dostala předost před výše zmíněnými novináři a tvůrci?
      Bohužel pro současné Haló noviny má Kolo štěstí v Mountfieldu větší cenu a hodnotu než Karel Sýs, Daniel Strož, Michal Černík, Alexej Mikulášek, Eva Frantinová, Maruška Veselá, Ivana Blahutová, Milan Blahynka, Jan Jelínek a mnoho a mnoho dalších neméně významných literátů, kteří se doufám neurazí, že v návalu rozhořčení nevypisuji jejich jména.
      „Kdo by četl dnes básně a knihy, když celý svět je v rozkladu,“ možná někdo lacino namítne, ale vy se mnou budete určitě souhlasit, jak důležitá je kultura a umění. Národ, lid, který se zřekne původní kritické umělecké tvorby, si podepsal rozsudek smrti. A věřte, „celebritky“ zpívající laciné odrhovačky, hvězdičky se silikonovýni implantáty či autoři obrázkových kuchařek nemají s kulturou pranic společného. Kultura není to, co prostě vyvolá smích a křepčení. Jasně, člověk si musí odpočinout - smát se, zpívat, tancovat, milovat se, ale hlavně musí myslet; a především neurážet svoji lidskou důstojnost nevkusem. Jedním z historických úkolů opravdové levice je bojovat proti spotřebnímu póvlu lidi ohlupujícímu. Konec konců opravdoví komunisté na celém světě dříve i dnes podporují původní pokrokovou tvorbu coby nedílnou součást politického boje.

      Proto z výše uvedených důvodů nesouhlasím s rozhodnutím, ať již jej učinil kdokoliv, uveřejnit lukrativní reklamu na úkor páteční přílohy Obrys-Kmen. Výmluvy typu, že nebylo jiné řešení, alespoň v mém případě, nepadají na úrodnou půdu. Opomineme-li etiku celé kauzy a budeme-li uvažovat v ekonomických intencích, pak byla-li reklama tak lukrativní, mohl vyjít i Obrys-Kmen. Možná mohla reklama vyjít ve čtvrtek nebo v sobotu. Mohly být omezeny jiné rubriky. Konec konců televizní program mohl jednou vyjít v černobílé verzi a Okáčko v barvě a na lesklém papíře...

      Moje rozčarování, že Obrys-Kmen je periferní záležitostí pro současného vydavatele Haló novin, není izolovaným pocitem. Na situaci reagoval v dnešních Britských listech i další duchovní otec Okáčka Daniel Strož a na jeho článek reagovali čtenáři i v tom duchu, že kupují páteční Haló noviny kvůli literární příloze. I já sama jsem obdržela několik telefonátů, jestli náhodou nevím, proč padlo rozhodnutí přílohu opět nezařadit a „co za tím je“...

      Nejsem si jistá, jestli si tohle všechno uvědomujete. Jinak byste patrně nemohli rozhodnout páteční literární přílohu z vydání „vypakovat,“ nebo toto rozhodnutí, přišlo-li odjinud, přijmout. Jsem přesvědčená o tom, že ať již rozhodnutí učinil kdokoliv a ať již je kdokoliv za něj zodpovědný, nejedná se ani o přehlédnutí, ani o nekompetentnost, ale jednoznačně o politické rozhodnutí, o politickou volbu.
      Žádný z uvedených důvodů (ekonomická lukrativnost reklamy a následná technická omezení přílohu do vydání zařadit) nepovažuji za dostatečné zdůvodnění absence páteční literární přílohy Haló novin.

      Co se týče etické stránky věci: Haló noviny jsou sice formálně komerčním periodikem, ale ve skutečnosti coby nástupce zrazeného stranického deníku Rudého práva patří členům KSČM a jejím sympatizantům, kteří mají do formy a obsahu novin co mluvit, přičemž jejich hlas má, nebo by měl mít větší váhu než rozhodnutí praktikujících manažerů.

      Doufám a ze srdce si přeji, že se nebude opakovat podobná praktika a že se naopak vbrzku dočkáme nejen zvýšené podpory Obrysu-Kmene (a potažmo celé levicové umělecké a kulturní tvorby), ale také zkvalitnění Haló novin, a to hlavně jejich příloh.

S pozdravem

Věra Klontza-Jaklová
Masarykova Univerzita v Brně. Ústav archeologie a muzeologie.
Zástupce ředitele mezinárodního archeologického projektu Priniatikos Pyrgos.
Člen: Unie českých spisovatelů, Svazu řeckých spisovatelů, nadase Jose Saramago, Svazu mezinárodního archeologického sdružení Aegevs, České společnosti archeologické.
Čestný tajemník Historicko-etnografické krétské společnosti Amaltheia a člen redakční rady časopisu Amaltheia.

V Brně, dne 2. 12. 2011

(Adresováno:Šéfredaktorovi a redakci Haló novin. Na vědomí: Vedoucí redaktoři přílohy Obrys-Kmen, Správní rada a.s. Futura, ÚV KSČM, Poslanecký klub, Unie českých spisovatelů, Výbor Národní Kultury.) .

Viz též:
J. Dočekal: Haló noviny - levicový deník bulvárem?
M. Havlíček: Okurková sezóna?