Ostuda, která není překvapením
Přidáno v sobotu 31. 10. 2009
V nedávné době byla v popředí zájmu nejen sdělovacích prostředků causa „moderních“ a „dynamických“ neokomunistů - přesněji řečeno pseudokomunistů, nekomunistů - místopředsedů KSČM. Jednak mediálně známého J. Dolejše a méně známého Č. Miloty.
Tito bývalí nejvyšší představitelé KSČM se zachovali, ať to dnes prezentují jakkoliv, jako amorální „kšeftaři“ a čachráři, pro něž nejvyšší hodnotou jsou peníze, i když v tomto případě údajně získávané pro stranu. Ovšem, jak už to v takových případech chodí, jistě za patřičnou, nemalou provizi! Především je třeba vidět, že nešlo o získání „sponzorského daru“ při tzv. lobbingu za něco co by ve svých důsledcích sloužilo lidem práce (př. zvýšení minimální mzdy, udržení či zvýšení podpory pro nezaměstnané a rodiny s dětmi, zvýšení minimálního důchodu a valorizaci důchodů atp.), ale o lobbing za velké bezpracné zisky majitelů heren, „žraloků“ a opor tohoto bezohledného kapitalistického systému! Ano, tak hluboko klesli pseudokomunističtí, vlastně nekomunističtí funkcionáři.
Na rozdíl od ideálů, velkých myšlenek, cílů a zájmů námezdně pracujících jsou to i pro stranu, verbálně prezentovanou jako komunistická, v duchu současné „doby“, „prachy“ a zase „prachy“, které v žebříčku hodnot stojí vždy „až na prvém místě“. Bez ohledu na to, že šlo o řízenou provokaci zaměřenou právě i na diskreditaci KSČM před volbami, neboť celá akce byla bezesporu připravena již před tím, než došlo k odložení mimořádných voleb.
Takoví lidé, jako především pan „soudruh“ J. Dolejš by za své amorální kupčení měli opustit nejen špičkové funkce ve vedení KSČM, k čemuž již formálně, pravděpodobně pouze jen dočasně, došlo, ale i řady této strany, jestliže si tato strana alespoň z části zachovala charakter odpovídající svému názvu!
Jan Želivský, Praha
Dialog č. 256, říjen 2009
Objednávky, připomínky, dotazy i své články do marxisticko-leninského měsíčníku „Dialog" můžete zasílat na adresu: Orego, Box 13, 257 26 Divišov.