Vinni jsme my Přidáno ve středu 20. 1. 2010       „Plevel vyroste, kamkoliv přijde a jemu všechna čest. / Vinni jsme my / Odkud jsou všichni ti paraziti, co se tu rozmohli? / Ne, starý můj, vinni jsme my, že jsme je pustili…“       Tato slova z písně „Krivi smo mi“ („Vinni jsme my“) od jugoslávského zpěváka Djordje Balaševiče mi připomíná situaci v dnešním komunistickém hnutí a především sebekriticky vzato i situaci těch, jako já, kteří dlouho věřili, že stranické struktury opravdu myslí tak, jak mluví a že také podle toho pracují. Dnes vím – byl jsem naivní. Vinen jsem opravdu i já, stejně jako řada dalších, že jsme se včas neozvali, že jsme si leccos nechali nabalamutit, že jsme ustupovali a čekali na zázrak. A přišel jen ten plevel. Schůze, pléna, sjezd – vše v duchu kompromisu, skupinově jednohlasně – vlastně ani nevěděli za co a proti čemu. Neměl jsem rozhodovací právo, ale sám vím, že jsem se měl ozvat dříve. Nicméně ti, kteří o čemsi rozhodnout mohli, se už s těmi parazity drží za ruku nebo se plevelem sami stali.       Na straně druhé naštěstí: někteří, a není jich málo, prozřeli. Vidí realitu a přesně chápou, co se děje. Že ne schůzemi, potvrzujícími roli plevele, ne nic neříkající plakáty nebo bezzubými řečmi a počiny, ale charakterem a aktivitou ryze komunistickou se dá pohnout dopředu. Samozřejmě – chyby minulých let, kdy mnoho lidí – a já byl jedním z nich – věřilo, jak dobře se to či ono dělá, až do doby, kdy otevřeli oči a zjistili, že jsou nad propastí, tyto chyby se těžko odčiňují, ale v zájmu pravého hnutí se odčinit musí. Už jen pro to, aby plevel a paraziti zase nehráli prim… Martin Peč Hlavní strana portálu SMKČ