Soud rozhodl o rozpuštění Dělnické strany
Přidáno ve čtvrtek 18. 2. 2010
BRNO/PRAHA - Krajně pravicová Dělnická strana (DS) končí.
Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl v pořadí již druhému návrhu vlády a stranu včera rozpustil. Je to poprvé v historii samostatné ČR, kdy soud rozpustil politickou stranu kvůli její politické činnosti. Dělnická strana je podle NSS extremistická a ohrožuje demokracii.
Soudci se shodli na tom, že v programu, idejích a symbolech DS existují xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, ideologii Adolfa Hitlera. Soud ale zároveň uvedl, že řada problémů, na které Dělnická strana poukazovala, skutečně existuje. »Společnost si musí být vědoma toho, že příčina existence Dělnické strany leží uvnitř jí samotné. Dělnická strana není vnější nepřítel, je to jedna z tváří této společnosti,« uvedl předseda senátu Vojtěch Šimíček.
Názory politiků
Politici napříč politickým spektrem včerejší verdikt NSS uvítali. »Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsem přivítal, myslím, že to přivítal každý reálně uvažující člověk. Uskutečněné fyzické útoky či žhářství ukazují na nebezpečí neonacismu,« uvedl předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip. »Ukázalo se, že skutečným nebezpečím je právě pravicový extremismus,« odpověděl na dotaz, co včerejší rozhodnutí NSS znamená pro další boj s extremismem.
»Je to dobrá zpráva pro občany České republiky. Nejvyšší správní soud potvrdil, že nebude tolerovat strany, které jsou nebezpečím pro demokratické zřízení, stejně jako je netoleruje vláda,« reagoval na rozhodnutí soudu včera na mimořádné tiskové konferenci ministr vnitra Martin Pecina. Jeho práci ocenil předseda ČSSD Jiří Paroubek, který zároveň zkritizoval neúspěšný první pokus o zrušení DS vlády Mirka Topolánka. Tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) v této věci podle Paroubka projevil »až podezřelou nedbalost«.
»My jsme prošlapávali cestu, kterou se nikdo předtím neměl ani odvahu vydat. Natož, aby se vydal,« uvedl ČTK na obhajobu své neschopnosti exministr Langer.
»Je jasné, že jde o krajní zásah do demokratické soutěže politických stran. Demokracie ale nesmí být bezzubá v případech, kdy dochází k porušování základních ústavních principů,« reagoval na rozhodnutí soudu předseda ODS Mirek Topolánek.
Tak pravil soud...
Nejvyšší správní soud uznal klíčové argumenty vlády, mj. to, že strana má v úmyslu změnit stávající demokratický systém. »Znamená tak přímé ohrožení demokracie u nás,« uvedl Šimíček. Na následné tiskové konferenci zdůraznil, že šlo o kolektivní senátní rozhodnutí soudu. Soudci podrobně zkoumali program i oficiální projevy významných členů strany. Dospěli k závěru, že DS uměle vytváří pocity ohrožení, např. ze strany cizinců a imigrantů. Soud to doložil citátem o Česku jako »žumpě Evropy«. »Program působí také homofobně ve smyslu strachu z homosexuálů a odporu proti nim,« pravil soudce. Právo podle něj »nesmí sankcionovat samotnou sexuální orientaci, neboť by se jednalo o diskriminaci«.
Ve vztahu k programu strany Šimíček označil obhajobu DS za nevěrohodnou. Jako rasistický označil požadavek, aby se v dokumentech občanů zaznamenávala národnost. Argument, že by se tak dělo dobrovolně a určování národnosti by mělo jen evidenční charakter, je podle soudu nevěrohodný. »Cílem tohoto bodu programu je nepochybně odstranění jednoho ze základních demokratických základů státu, totiž rovnosti občanů. Již jen požadavek takového postupu je porušením Ústavy a Listiny,« uvedla již vláda ve svém návrhu.
Soud spatřil také návaznost strany na hitlerovské Německo v logu Dělnické strany. To tvoří rudé ozubené kolo na bílém poli, uvnitř jsou černé litery DS. Podobné logo používala i rozpuštěná Svobodná německá dělnická strana (FAP), která sdružovala neonacisty a usilovala o nastolení čtvrté říše. Podle soudu podobnost není náhodná. »Neškodnost těchto koleček končí ve chvílích, kdy se ukážou být soukolím ve stroji totalitních ideologií,« řekl Šimíček. Uvedl, že pokud se DS obrátí na ÚS, rozhodnutí o rozpuštění dočasně pozbude platnosti, bude »zafixované, zamrzlé«. Strana by pak mohla dále působit beze změny až do rozhodnutí Ústavního soudu.
Verdikt DS neuznává
Předseda DS Tomáš Vandas včera argumenty soudu kategoricky odmítl. »Určitě budeme pokračovat a kandidovat do sněmovny. Podáme také stížnost k Ústavnímu soudu. Zatím není jasné, jestli zůstaneme pod stejným názvem,« řekl s tím, že se rozhodne v sobotu. Na podání k ÚS má strana 30 dnů.
Po skončení jednání soudu uspořádal její předseda Tomáš Vandas před vchodem soudní budovy nepovolenou demonstraci asi třicítky svých příznivců s transparenty, zapálenými svíčkami.V emotivním projevu postavil sebe a stranu do pozic mučedníka. Prohlásil, že rozhodnutí NSS neuznává.
Příznivci DS odmítli poslechnout výzvy k rozchodu, proto je policejní těžkooděnci k rozpuštění akce donutili. Její účastníci se pravděpodobně dopustili přestupku proti právu shromažďovacímu. Později policie zadržela jednoho člověka.
Haló noviny, 18. února 2010, (jad, vž)
Pouhý zákaz nezabrání pronikání neonacistických skupin do veřejného života
Stanovisko Zdeňka Maršíčka, stínového ministra KSČM pro resort vnitra a místopředsedy Výboru pro bezpečnost PS PČR,
k rozpuštění extrémně pravicové Dělnické strany.
Pozitivně jsem přijal zprávu, že Nejvyšší správní soud zrušil extrémní pravicovou Dělnickou stranu a vyhověl tak návrhu vlády, která soud
přesvědčila, že Dělnická strana je opravdu protidemokratická. Již dříve jsem upozorňoval na to, že Dělnická strana je součástí uskupení ultrapravicových neonacionalistických stran, které hlásají své xenofobní rasistické názory, zejména proti romům a cizincům. Nešlo ani přehlížet, že kolem Dělnické strany se soustřeďovala ultrapravicová uskupení, která se začínala aktivizovat v pronikání do volených orgánů a státních struktur.
Rasistické strany je nutno považovat za velké nebezpečí. Zatím mají nízké preference, ale pokud se zemi přestane hospodářsky dařit nenávist vůči menšinám může růst. A co bude následovat známe z historie.
I přes okamžité vyjádření předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase, že do dvou dnů oznámí pod jakou stranou nebo uskupením půjdou do voleb, je dobře, že byla Dělnická strana zrušena. Jedná se o jasný signál státu, že podobné názory, které zastává tato strana do demokratické společnosti nepatří. Pouhý zákaz nemůže zamezit pronikání neonacistických uskupení do veřejného života. Proti projevům pravicového radikalismu, neonacismu je nevyhnutelný postup celé společnosti, státu i demokratické veřejnosti.
Zdeněk Maršíček, 17. 2. 2010
