Možné cesty naší práce
Přidáno v úterý 23. 2. 2010
Zamýšlím-li se nad náplní naší činnosti, mám pocit, že poněkud tápeme v tom, co vlastně chceme lidem nabídnout za cesty, které by vedly k řešení jejich problémů plynoucích z kapitalistického řádu v naší společnosti a okolním světě. Na jednu stranu se naše snahy upírají k obhajobě socialistického modelu, k získávání a vzdělávání komunismus propagujících lidí, na druhou stranu však nabízíme jen velmi málo aktivit, které by dokázaly něco změnit.
Znova jsem nucen zhodnotit náš potenciál prozatím jako slabý k tomu, abychom sami dokázali víc, než na problémy upozorňovat a vysvětlovat je v širších souvislostech a dnešní dobu jako nevyzrálou pro revoluční změny. Naproti tomu jsou dnes mnozí na nejvyšší míru znechuceni tím, co se děje a jasně vidí, že jejich moc ovlivňovat dění, které se jejich životů bezprostředně dotýká, je mizivá. Sympatie veřejnosti si získávají ti, kteří jim nabízejí reálnou pomoc nebo ti, kteří nabízejí řešení, označovaná současnou mocí kouzelným slovem „extrémistická".
Nápady, jak být prospěšnými pracujícím, realizace těchto nápadů, jsou ve Svazu zatím na nízké úrovni.
Na základě své představy o ideálu společenského uspořádání předkládáme své návrhy na řešení problémů, dílčí zlepšení atd.
Podstatným základem společenského uspořádání, o které usilujeme, je kolektivní rozhodování o věcech, které se týkají rozhodujícího kolektivu s tím, že právo k takovému rozhodování přiznáváme těm, kteří jsou společnosti prospěšní a odmítáme jej přiznat těm, kteří na společnosti parazitují. Odtud mi jasně vyplývá, že je třeba podporovat občanské aktivity a hnutí vzniklé z potřeby řešit dílčí problémy, které s sebou kapitalismus přináší. Je naší povinností nepřehlížet to, co vzniká z lidové iniciativy, je naší povinností takovým iniciativám pomáhat, vzájemně je propojovat, vysvětlovat jim, co je kořenem problémů, jež na ně dolehly. Musíme se učit rozumět oborům, kterých se tyto iniciativy týkají a učit ty, kteří jsou iniciativní, jak bojovat za své zájmy.
Zaměřme se na to, abychom spolu s širokými masami proletariátu nacházeli cesty, jak prosazovat vůli lidu bez pochybných prostředníků vzešlých z voleb.
Chceme-li být prospěšní pracujícím, musíme předně pomáhat tam, kde pracující sami cítí potřebu pomoci. To, že odhalujeme podstatu, z které vyrůstají patologické jevy, dopadající ve svých důsledcích nejvíce na ty nejchudší, nijak neznamená, že jsme s to odhalovat i ony důsledky.
Za nejsnazší cestu, jak začít pracovat s těmi, kterým chceme pomoci a kteří pomoc potřebují, považuji naši iniciativu tam, kde již iniciativa započala. Nebuďme líní a posuďme, nestojí-li za to nabídnout někde naši spolupráci. Je to ta nejméně trnitá cesta, jak si získat důvěru těch, o jejichž důvěru tolik stojíme.
A co konkrétně?
Například to tu docela žije kauzou bytů OKD (RPG). Patrně brzy by měl být odvolací soud, dále soud u Ústavního soudu, politici se snaží získat si sympatie… A za vším stojí dokonalý prototyp kapitalisty.
Seznamte se na internetu - zejména www.bytyokd.cz. Co tak podpořit tuto iniciativu?
Neuděláme letáčky, nevylepíme je, abychom zkusili zburcovat lidi uvláčené k apatii? Neoslovíme sdružení, čím bychom mu mohli pomoci?
Nezamyslíme se nad tím, co by mohlo postiženým pomoci?
Daniel Šufana, 22. února 2010