NEPROŠLI!!!
Přidáno ve čtvrtek 11. 3. 2010
Neprojdou! - S tímto heslem na rtech, hovořícím za vše, jsme 13. února kolem sedmé ráno nastupovali do stranického autobusu, který nás měl odvézt na masovou protinacistickou akci do Drážďan (její přípravy se členové SMKČ a KSM zúčastnili v lednu v Berlíně), kde náckové pořádají každoročně pochod městem, který má připomenout (letos 65.) výročí angloamerického bombardování města, kdy zde na konci 2. světové války zemřelo 25 000 obyvatel. 5 až 7 tisíc hitlerovských pohrobků, zneužívajících tyto válečné události, chtělo ulicemi pochodovat od dvou do pěti odpoledne.
My jsme do Drážďan, celkem třemi autobusy naplněnými členy Klubu českého pohraničí, KSČM a komsomolci, dorazili asi hodinu před polednem. Cesta uběhla poměrně rychle, také proto, že nás policie téměř nezdržovala a my mohli pohodlně doplout až před místní stranický výbor socialistické Die Linke(Levice), která zde organizovala jednu z větších skupin antifašistů. Na místě byly již připraveny prapory a pikety s hesly, samolepky vydané specielně na tuto akci(!) a také občerstvení, neboť, mimochodem, je výbor Die Linke spíše kavárnou pro setkávání lidí, než-li klasickou ,,zasedačkou".
Lehce po 12 hodině jsme se vydali na pochod. Z České republiky nás zde byly bezmála dvě stovky. Po dlouhé době byly vidět v hojné míře prapory KSČM (škoda, že jen v Německu). Třímali je v rukou především ti komunisté, kteří jsou známými aktivisty vlasteneckého sdružení - Klub českého pohraničí. Ušli jsme však pouze několik set metrů, dále nás už policisté nepustili. Mezi českými účastníky akce začala kolovat zpráva o účasti českého ministra Kocába na ,,lidském řetězu proti nacistům". Ten, opravdu za účasti ministra Kocába, zorganizovali v Drážďanech vládní křesťanští demokraté (CDU/CSU). Několik tisíc německých mladých komunistů a jiných skutečně radikálních antifašistů kritizovalo to, že se radnicí svolaný živý řetěz vytváří kilometry daleko od místa, kde měli náckové sraz. Obsadili proto Albertovo náměstí a nepovolenou demonstrací zabránili hnědokošiláčům přímo v pochodu. Na tuto nepovolenou, promrzlou akci jsme vyrazili i my. Zde se nás nakonec sešlo někde mezi dvěma až pěti tisíci (odhady se různí). Nad našimi hlavami začaly také kroužit vrtulníky, tak se posměšně spekulovalo o tom, že si Kocáb léta v bezpečí vrtulníku a my jsme tady dole a riskujeme krky. Ale co, mezi námi stáli jiní politici, jako představitel Lužických Srbů, poslanec Saského spolkového sněmu s. Heiko Kosel, ústecký sociální demokrat Jaroslav Foldyna a europoslanec Jaromír Kohlíček, se kterým byl v Haló novinách zachycen mluvčí SMKČ David Pazdera. S ním a s praporem Die Linke v lužické srbštině (LĚWICA), kterému jsme se během pochodu snažili co nejvíce vyhýbat, stejně jako aktivní padesátnici s odbarvenými vlasy, která na každé komunistické akci v Německu pobíhá s praporem antikomunistické tzv. Strany evropské levice a snaží se ho se svými dvěma či třemi kolegy rozvinout před nějakou skupinou demonstrantů, aby získali fotografie budící dojem masovosti. Praporu Strany evropské levice jsme se vyhnuli, s tím od Die Linke to bylo evidentně horší.
S europoslancem Kohlíčkem jsme pak hovořili především o kauze zcela trestuhodně odvolávaného vedoucího zahraničního oddělení ÚV KSČM, soudruha Hassana Charfo. Ulice byla blokována, mnozí antifašisté si přinesli deky a matrace, které si rozprostřeli na zem a choulili se na nich. Taktéž tramvajové koleje byly obsazeny antifašisty a abychom se nenudili, přijelo auto, které mělo na střeše reprobedny, zastavilo uprostřed houfu demonstrantů, řidič vyvěsil rudou vlajku s Che Guevarou a z reprobeden začala znít revoluční hudba. Akci jsme využili ke kontaktu s německými soudruhy, především s našimi partnerskými organizacemi - Socialistickou dělnickou mládeží Německa (SDAJ) a Německou komunistickou stranou (DKP) a dalšími komunistickými organizacemi jako naším domovským Revolučním svazem přátel. Vidět byl i prapor převážně západoněmecké Marxisticko-leninské strany Německa. Tyto organizace tvořily většinu aktivistů blokujících fašistická zvířata z Národnědemokratické strany Německa (NPD), jejíž mládežníci sraz plešatých pánů pořádali. Další organizace jako mladí zelení či mládež Die Linke - Solid také přispěly několika skupinami demonstrantů. Navzdory velmi nízkým teplotám a výhružkám policie o rozehnání naší demonstrace jsme vydrželi blokovat nácky několik hodin, i s pomocí kapky něčeho ostřejšího (moravský penicilin), a náckové museli akci rozpustit.
Kolem 16 hodiny byl čas odjet domů. Cestou jsme se pak dozvídali z internetu, že buržoazní média opět udělala s Kocába téměř hrdinu, díky kterému nácci neprošli.
Z akce jsme měli velmi dobrý dojem, zejména proto, že se proti fašounům zvedla doslova vlna lidového odporu bez ohledu na světonázor, což je velmi důležité. Kdyby tomu tak bylo na každé náckovské akci u nás, nebylo by tuhle lůzu skoro vidět. V době dopsání tohoto článku nebylo na českých nacistických webech téměř nic napsáno, s výjimkou autonomních nacionalistů a Dělnické strany, kteří se tam ale nějak vyhýbají své prohře a zaměřují se na historii a na Kocába.
Inu, málokdo si umí přiznat prohru...
(Libor a David)
