Bartolomějská noc 23.-24. srpen 1572 žaluje: Lidstvo nesmí zapomenout na zločiny římskokatolické církve!

Francois_Dubois_001

Je srpen 1572. Francouzští protestanté mají už dost neustálého politického i náboženského útisku ze strany katolíků a žádají Kateřinu Medicejskou, tehdejší královnu, aby tato perzekuce skončila a měli stejná práva jako katolíci. Jejich mluvčímu, admirálu Gaspardovi de Colignymu, je královnou slíbeno, že budou mít všechny svobody zaručeny stejně jako katolíci. Proto s velkými nadějemi vzhlíží k svatbě její dcery Marie Medicejské, řečené Margot, s protestanským šlechticem Jindřichem Navarrským. Svatba se sice vydaří a všichni protestanté doufají, že už léta strádání skončí, ale za chvíli začnou mít katolíci strach, že by protestanté chtěli mít právem stejný podíl na správě země, armády, na zahraniční politice jako katolíci, a hlavně ví, že mezi nimi je mnoho schopných a inteligentních mužů jako byl např. jejich předák Gaspard de Coligny nebo princ Condé.

Kateřina Medicejská a katoličtí církevní hodnostáři, kteří cítí, že by jejich vliv na správu země byl pranepatrný nebo zanikl úplně, dostane zrůdný nápad. Ví, že na ulicích Paříže a v hostincích spí velké množství protestantů, kteří přijeli ze všech koutů země na svatbu jejich předáka Jindřicha Navarrského s Margot, a tak se rozhodne jednat. Tajně nechá dělat zápisy a verbovat mezi katolíky nájemné vrahy, kteří půjdou zabíjet protestanty a jakmile začne půlnoc z 23.-24. srpna 1572, vyrazí její zabijácká komanda do ulic ve jménu Kristově likvidovat její nepřátele. Nejprve zabijí admirála Colignyho, který zázrakem přežil pokus o atentát, a když ten je mrtvý, bez smilování kromě Jindřicha Navarrského a jeho pár druhů, které zachránila jedna italská Margotina dvorní dáma, katolička, nepřežil téměř nikdo, kromě zchudlého protestantského šlechtice La Molla, kterého Margot se svou dvorní dámou Henriettou schovala u sebe a zachránila mu život. Zabito bylo tehdy 6 000 osob.

Jindřich Navarrský se zachránil společně s pár lidmi tím, že na nějaký čas konvertoval ke katolictví, než se mohl vrátit k původní víře a Margot společně se svou dvorní dámou Henriettou mu tajně pomáhaly, neboť Margot naštěstí nepodědila nic z odporných vlastností své matky. Když zemřel Margotin bratr Karel IX., který byl nemocný nejen psychicky, ale i fyzicky, a stal se Jindřich Navarrský králem Francie, tak bylo všem dobře, dokud nebyl zavražděn fanatickým katolickým mnichem.

Atmosféru této doby a zrůdnost římskokatolické církve, která nyní chce jenom majetek, peníze, světské panování a oblbovat lidi, nejlépe ukázal francouzský film, který se již nedává v televizi a který mohu všem doporučit, La Reine Margot – Královna Margot, natočený podle románu Alexandra Dumase s jedinečnou hudbou, nápěvem partyzánské jugoslávské písně, kterou pro film složil Goran Bregović, zpěvák a zakladatel bosenské rockové kapely Bijelo Dugme (Bílý Knoflík). Zároveň si mysím, že tento film by si zasloužil plným právem nejen Oscara, ale i další ocenění za to, že ukazuje lidem pravdu o zrůdnostech a vraždách, které páchala ve jménu křesťanství a Krista římskokatolická církev. Stejné ocenění by si zasloužila i herečka Isabelle Adjani, která hrála královnu Margot. Další autor, který učinil stejně záslužnou věc, co se týče tohoto hrůzného období, je anglická spisovatelka Jean Plaidy, jejíž svazek Prokletý rod Medici – Žárlivá Kateřina, Travička Kateřina, Královna Kateřina (o vládě Kateřině Medicejské ve Francii) ukázal to, co předcházelo tomuto nejděsivějšímu náboženskému masakru nejen v dějinách Francie, ale i v Evropě.

Proto si připomínejme toto smutné výročí a vzpomeňme na povražděné francouzské protestanty, aby již nikdy více římskokatolická církev nemohla nás a naše děti ovládat ekonomicky, politicky i duchovně, a to zejména dnes, když je před volbami a opět cítí kořist.

Jan Levajkovski
23. srpna 2017

Použité prameny:
Jean Plaidy: Prokletý rod Medici – Žárlivá Kateřina, Travička Kateřina, Královna Kateřina
Film Královna Margot – La Reine Margot